Bohu ke cti, bližnímu ku pomoci,

Ahoj.

Jmenuji se Láďa, ale přátelé mi říkají Floriáne. Jsem vozíčkář s dětskou mozkovou obrnou od narození. Je mi 30  let. Rád mluvím otevřeně, jsem upovídaný, vždy ochotný pomoci.

Musel jsem se chtě nechtě prostě naučit žít s tím, že nebudu chodit, i když to pro mě nebylo jednoduché. Nemám moc rád, když mě kvůli tomu handicapu lidé litují.

Ale to neznamená, že bych byl nějak znevýhodněný, ba právě naopak to má svoji velkou výhodu a to, že si nemusím dělat starosti s tím, kam si sednu. Třeba ve vlaku se díky vozíku dostanu tam, kam chodící ne. V osobáku sedávám přímo za strojvedoucím, takže není proč mě litovat. Jsem úplně stejný jako vy.

mé koníčky jsou procházky, poslech hudby/knihy, tvůrčí psaní, esoterika